Půjčky „bez registrů“ představují pouze reklamní trik. V opačném případě jsou pro poskytovatele i klienta velkým rizikem.

Od prosince 2016 je účinný nový zákon o spotřebitelském úvěru, který díky zavedení mnoha opatření posilnil postavení spotřebitelů. Jedním z nich je povinnost poskytovatelů získat licenci od České národní banky. První z těch, kteří dokázali splnit náročné podmínky pro pokračování v činnosti, již licenci obdrželi. O těch zbývajících by mělo být rozhodnuto nejpozději do 31. května 2018. Je proto stále možné, že po zmíněném termínu budou muset ještě někteří poskytovatelé činnost ukončit. Již nyní však můžeme vidět, že z trhu zmizely pochybné „garážovky“, jejichž byznys mnohdy šel proti zájmům klienta. Povinný základní kapitál ve výši 20 milionů korun se dá považovat za dostatečně silnou bariéru na to, aby se na trhu vyskytovaly pouze subjekty, které to myslí vážně. Chtějí-li si spotřebitelé ověřit, zda společnost figuruje v seznamu regulovaných subjektů, mohou tak učinit na stránkách ČNB. Lidé tam naleznou jak společnosti již licencované, tak i ty čekající, jež nyní působí v provizorním režimu takzvaného přechodného období.

Kromě povinného základního kapitálu ve výši 20 milionů korun a složení zkoušky odborné způsobilosti je dalším klíčovým opatřením vyplývajícím z nového zákona povinnost důkladného prověření bonity žadatele o úvěr, tedy zda bude žadatel schopen úvěr splácet. Zákon sice přímo nenařizuje, jakým způsobem, je však zřejmé, že klíčovým nástrojem jsou registry klientských informací. Přesto se internet nadále hemží takřečenými půjčkami bez registrů. S takovými nabídkami se ale poskytovatelé pouštějí na tenký led. Buď si na ně posvítí samotná centrální banka jakožto orgán dozoru, nebo se větší míra nesplácejících klientů projeví ve výsledku hospodaření. Domnívám se však, že každý poskytovatel úvěrů má nějaký mechanismus skórování a že ve většině případů je úvěruschopnost žadatele prověřována skutečně důsledně. Sliby ohledně samozvaných půjček bez registrů vnímám jen jako marketingové triky, jak oslovit určitou skupinu lidí. Je-li však někomu žádost o úvěr zamítnuta, měl by to být signál, že se splácením dalších závazku může dostat do dluhové pasti a rozhodně by neměl jít za hranu únosnosti a půjčovat si peníze za každou cenu.

Pokud bychom si shrnuli konkrétní dopady nového zákona o spotřebitelském úvěru, lze pozorovat, že se zlepšila platební morálka dlužníků. Vzhledem k přísnému posuzování bonity si velmi hlídáme, komu úvěr poskytneme. Půjček je přitom meziročně zhruba stejně, přičemž roste průměrná výše jistiny. Je tedy zřejmé, že legislativa omezuje půjčování rizikovým žadatelům, jimž hrozí potíže se splácením.

Robin Stránský, marketingový manažer české společnosti TOMMY STACHI, jež je poskytovatelem rychlých a bezpečných spotřebitelských úvěrů