Každý majitel televizního a rozhlasového přístroje má povinnost platit za jejich užívání určitý poplatek za koncesi, neboli koncesionářský poplatek. Podle zákona je to každý, kdo vlastní, eventuálně alespoň jeden měsíc užívá televizní nebo rozhlasový přijímač.

Z této povinnosti existují některé výjimky, které jsou přesně definovány v zákoně. Koncesionářské poplatky slouží i provozu veřejnoprávních médií, tedy České televize a Českého rozhlasu. Soukromá média mají možnost získávat finanční prostředky na svou činnost jiným způsobem. Především jsou to reklamy, které si platí podnikatelé a firmy, které mají zájem o propagaci svého jména. Z těchto peněz pak soukromé televize a rádia financují svůj provoz.

Kdo musí platit

Koncesionářské poplatky musí vždy jednou za čtvrtletí zaplatit každý majitel televizoru a rádia. Tato povinnost se netýká pouze fyzických osob, které mají tyto přístroje ve své domácnosti. Ale platit musí i právnické osoby. Vedou se však debaty, zda by se povinnost měla týkat i zařízení poskytujících různé služby. Jedná se například o lázně, hotely, nemocnice apd. Vyskytují se i názory, že požadavek na placení koncesionářských poplatků je v rozporu s právem na ochranu osobních údajů a s dobrými mravy. Česká televize a Český rozhlas totiž mají nárok na identifikační údaje každého obyvatele nebo právnické osoby, které odebírají elektřinu z veřejné distribuční sítě. Pokud je provoz veřejnoprávních médií placen ze státního rozpočtu, je otázkou, zda není koncesionářský poplatek výdajem, který zbytečně zatěžuje obyvatele, nehledě na další náklady na vymáhání poplatku od neplatičů.

Kdo má výjimku z placení

Samozřejmě neplatí ten, kdo nevlastní a nevyužívá ani televizi, ani rádio, nebo v posledním čtvrtletí pobírá méně než 2,15 životního minima. Koncesionářem nejsou dále osoby trpící slepotou či hluchotou. Platit nemusí ani cizinci bez dlouhodobého pobytu, držitelé licence pro rozhlasové a televizní vysílání, školy a samozřejmě také Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, zastupitelské úřady České republiky v zahraničí a osoby s mezinárodně-smluvní imunitou.

Koncesionářem nemusí být také ten, kdo má doma „zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci rozhlasového nebo televizního vysílání,“ které není šířeno prostřednictvím „vysílačů, družic a kabelových systémů“. Stejně tak nemusí platit ten, kdo má přijímač jako neoddělitelnou součást koncových mobilních telekomunikačních zařízení.